Průměrná měsíční výroba 1 MWp FVE v ČR
Pro fotovoltaickou elektrárnu (FVE) o instalovaném výkonu 1 000 kWp (1 MWp) v podmínkách České republiky lze očekávat roční výrobu elektřiny přibližně kolem 950–1050 kWh na každý kWp výkonu. To odpovídá zhruba 0,95–1,05 GWh (950 000–1 050 000 kWh) za rok při výkonu 1 MWp. Například realizace 1 MWp v ČR má odhadovanou roční produkci ~985 000 kWh. Celková roční výroba se rozděluje velmi nerovnoměrně do jednotlivých měsíců – nejvíce elektřiny se vyrobí v jarních a letních měsících, nejméně v zimě. Následující tabulka uvádí orientační průměrnou měsíční výrobu 1 MWp FVE v ČR (za ideálních podmínek – optimální orientace panelů, sklon ~35–42° na jih, bez výrazného zastínění). Hodnoty vycházejí z průměrné výroby referenční 10 kWp elektrárny, škálované na 1000 kWp:
Měsíc Výroba (kWh) Příjem starší FVE (12 Kč/kWh) Příjem nové FVE (3 Kč/kWh)
Poznámka: Uvedené hodnoty jsou orientační průměry. Skutečná výroba závisí na lokalitě (např. jižní Morava má o něco vyšší úroveň slunečního záření než severní Čechy), počasí v daném roce a dalších faktorech (sklon a orientace panelů, účinnost panelů, případné zastínění apod.). Zejména jarní a letní měsíce dosahují mnohem vyšší výroby než zimní – např. červen až srpen může každý dodat kolem 12–15 % roční produkce, zatímco prosinec či leden jen okolo 2–3 %. Celoroční výroba ~960 000 kWh v tabulce výše odpovídá ~960 kWh/kWp/rok, což je konzistentní s obvyklým rozmezím 950–1050 kWh/kWp/rok v ČR.
Rozdíl staré vs. nové FVE: Samotné množství vyrobených kWh se u starších (>10 let) a nových FVE zásadně neliší (pokud mají stejný výkon a podobné parametry). Může se projevit mírná degradace panelů – panely typicky ztrácejí výkon ~0,5 % za rok, takže po 10 letech může starší elektrárna vyrábět o ~5 % méně než na začátku. Hlavní rozdíl je však v ceně, za kterou se elektřina dodává do sítě. Velké FVE uvedené do provozu kolem roku 2009–2010 mají garantovanou výkupní cenu kolem 12 Kč/kWh fixně na 20 let díky štědré podpoře tehdejší legislativy. Naproti tomu nové FVE (posledních ~10 let) již takovou podporu nemají a prodávají elektřinu za tržní ceny nebo v rámci tzv. zelených bonusů – reálně kolem 2–3 Kč/kWh (dle aktuálních cen a podmínek výkupu). Starší 1 MWp FVE tak může mít čtyřnásobné příjmy oproti nové FVE stejné velikosti, přestože vyrobí obdobné množství elektřiny. To je patrné i z kolonek Příjem v tabulce – např. v květnu ~130 MWh výroby odpovídá tržbám ~1,56 mil. Kč u staré FVE s 12 Kč/kWh, ale jen ~0,39 mil. Kč u nové FVE s 3 Kč/kWh.
Význam vysoké dostupnosti v nejvýkonnějších měsících
Nejvyšších měsíčních výkonů dosahuje 1 MWp FVE v pozdním jaru a v létě – typicky květen až červenec jsou špičkové měsíce (viz tabulka výše). V těchto měsících elektrárna vyrobí násobně více elektřiny než v zimě. Například v květnu lze očekávat kolem 130 MWh (130 000 kWh) výroby, zatímco v prosinci jen ~25 MWh. Maximalizace dostupnosti a výkonu v těchto špičkových měsících je zásadní pro ekonomiku FVE. I krátkodobé výpadky nebo snížení výkonu zde znamenají významné ztráty na výrobě a příjmech.
Pro ilustraci: pokud by v květnu došlo k neefektivnímu provozu – například porucha části systému by způsobila pokles výkonu o 10 % po celý měsíc, výroba by klesla asi o 13 MWh (zhruba 10 % ze 130 MWh). Finančně by to představovalo ztrátu ~156 000 Kč u staré FVE (s 12 Kč/kWh) nebo ~39 000 Kč u nové FVE (s 3 Kč/kWh) za jediný měsíc. Takový výpadek v květnu by tedy u starší 1 MWp elektrárny „spolkl“ cca 1,3 % celoročních příjmů (156 tis. ze ~11,5 mil. Kč ročně) – během jednoho měsíce. U nové FVE by šlo rovněž o ~1,3 % ročních příjmů (39 tis. z ~3 mil. Kč), ovšem v absolutních číslech je rozdíl markantní.
Je vidět, že vysoká provozní spolehlivost a efektivita v měsících s nejvyšší výrobou jsou klíčové. Pokud by FVE v květnu či červnu neběžela naplno, může přijít o statisíce Kč (u velkých starších FVE i miliony) – výpadky v těchto měsících se tedy velmi prodraží. Odborníci proto zdůrazňují potřebu pravidelné údržby a monitoringu, aby se předešlo poruchám v sezóně nejvyšší výroby. I menší skryté závady (např. neoptimální nastavení střídače, znečištěné panely) mohou totiž znamenat ztráty výkonu v řádu jednotek až desítek procent, a tím ušlý zisk. Právě v nejvýkonnějších měsících se projeví tyto ztráty nejvíce – dochází k největšímu „plýtvání“ potenciální energie i peněz.
Porovnání ztrát ve silných vs. slabých měsících
Finanční dopady poklesu výkonu se výrazně liší podle toho, zda k němu dojde v „silném“ (výkonném) či „slabém“ (nízkovýroba) měsíci. Pro srovnání uvažujme stejný pokles výkonu o 10 % v červnu (jeden z nejsilnějších měsíců) a v prosinci (slabý měsíc):
- Červen (silný měsíc): Normální výroba ~140 MWh, pokles o 10 % = ztráta ~14 MWh za červen. To je u staré FVE ~168 000 Kč (14 000 kWh × 12 Kč) a u nové ~42 000 Kč ztraceného příjmu.
- Prosinec (slabý měsíc): Normální výroba ~25 MWh, pokles o 10 % = ztráta jen ~2,5 MWh . U staré FVE to dělá ~30 000 Kč (2 500 kWh × 12 Kč) a u nové ~7 500 Kč ztráty.
Ztráta výroby 14 MWh vs. 2,5 MWh znamená, že výpadek 10 % výkonu v červnu připravil elektrárnu o asi 5,6× více elektřiny než stejný výpadek v prosinci, což se přímo promítá i do ~5,6× vyšší finanční ztráty. Poměr ztrát ve špičkovém a slabém měsíci je úměrný poměru produkce v těchto měsících. Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že u 1 MWp FVE může 10% výpadek v červnu snížit roční tržby o ~1,5 % (u staré FVE ~0,168 mil. ze 11,5 mil. Kč; u nové ~0,042 mil. ze 2,9 mil. Kč), zatímco 10% výpadek v prosinci představuje jen ~0,3 % ročních tržeb. Jinak řečeno, výpadky výkonu v létě mají pětinásobně až šestinásobně vyšší dopad než v zimě.
Provozovatelé proto plánují nezbytné odstávky či údržbu raději mimo hlavní sezónu výroby. Například pravidelné revize a kontroly se často provádějí na jaře nebo na podzim, aby byla elektrárna v ideálním stavu před příchodem nejvýkonnějších letních měsíců. Pokud by nastala závažná porucha uprostřed léta a nebyla rychle odstraněna, ekonomické ztráty výrazně převyšují ztráty téhož problému v zimě.
Servis, revize a čekací doby
Pravidelný servis a revize: Fotovoltaická elektrárna vyžaduje podobně jako jiná energetická zařízení pravidelné kontroly a údržbu, aby dlouhodobě podávala očekávaný výkon a předešlo se poruchám. Výrobci a pojišťovny často stanovují podmínky pravidelných revizí – např. jednou za 3–5 let – jako nutnost pro zachování záruky či platnosti pojistky. Například společnost E.ON u domácích FVE zahrnuje servisní prohlídky každé 2 roky a větší revizi jednou za 5 let. Někteří instalační technici doporučují kontrolu klíčových komponent dokonce každoročně po zimě (jarní prohlídka) a běžnou údržbu jako čištění panelů provádět podle potřeby. Jaro je považováno za ideální čas pro revizi FVE – po zimě se odstraní případné nečistoty, zkontrolují panely, kabeláž, střídače atd., aby elektrárna byla připravena na letní špičku výroby. Tím se zajistí plný výkon a sníží riziko, že se skryté závady projeví v nevhodnou dobu (během léta).
Čekací doby na servis v sezóně vs. mimo sezónu: V hlavní solární sezóně (jaro/léto) bývá poptávka po instalacích i servisu nejvyšší. Mnohé instalační firmy jsou v letních měsících plně vytížené a kapacity servisních techniků jsou omezené. To může vést k prodloužení čekacích lhůt na servisní zásah v případě poruchy. Naproti tomu na podzim a v zimě (mimo sezónu) bývají technici dostupnější a nezbytné opravy či kontroly lze domluvit rychleji. Konkrétní čekací doby závisejí na zvoleném dodavateli: renomované firmy mívají vlastní servisní týmy a někdy garantují rychlý zásah – například výměnu vadného střídače do 24 hodin od nahlášení poruchy – nebo alespoň infolinku dostupnou i o víkendu. Naproti tomu u méně připravených firem může nastat situace, že na několik desítek či stovek instalovaných elektráren mají jen pár servisních techniků; potom může zákazník na opravu čekat velmi dlouho.
Důsledkem dlouhé čekací doby není jen ztracená výroba (která, jak ukázáno výše, může v létě činit i statisíce Kč měsíčně u 1 MWp FVE), ale také riziko eskalace poruchy. Odborné zdroje upozorňují, že porucha, kterou by zkušený technik snadno vyřešil v počátku, může při dlouhém odkladu způsobit řetězové problémy – např. přetěžování dalších komponent či degradaci baterií – a vést k větším škodám. Proto je vhodné volit dodavatele s dostatečným servisním zázemím a sjednat si servisní smlouvu nebo plán údržby. Některé firmy nabízejí servisní balíčky s pravidelnými revizemi a garantovanými zásahovými časy (často s příplatkem).
Shrnutí: Během hlavní sezóny (květen–srpen) je klíčové udržet FVE v maximálně funkčním stavu – jakákoli neefektivita nebo zdržení oprav se výrazně promítá do ušlých výnosů. Preventivní údržba mimo sezónu (typicky jarní/zimní servis) zajistí, že elektrárna vstupuje do letních měsíců bez závad a v plné kapacitě. V případě poruchy v sezóně se vyplatí mít smluvený rychlý servisní zásah, jinak lze čekat (kvůli vytížení firem) i dny či týdny, po které elektrárna nevyrábí. Pro starší FVE s vysokým výkupním tarifem (12 Kč/kWh) je každý den letního odstavení mimořádně drahý, u nových FVE s nižší cenou sice absolutní ztráty nejsou tak vysoké, ale i pro ně platí, že chtějí maximalizovat využití slunečných dnů. Dobrá péče o FVE a výběr spolehlivého servisního partnera tak přímo ovlivňují ekonomickou úspěšnost fotovoltaické elektrárny.